Kongregace Sester Učednic Božského Mistra

Paulínská rodina

Ve společenství církve tvoříme součást Rodiny svatého Pavla, založené blahoslaveným o. Jakubem Alberione. Rodina svatého Pavla se dnes skládá z pěti řeholních kongregací (Společnost svatého Pavla; Dcery svatého Pavla; Sestry Učednice Božského Mistra; Sestry Ježíše Dobrého Pastýře; Institut Marie Královny apoštolů), čtyř sekulárních institutů (Institut Ježíše Kněze; Institut svatého Archanděla Gabriela; Institut Zvěstování; Institut svaté Rodiny) a jednoho sdružení pro laiky, kteří s námi spolupracují (Sdružení paulínských spolupracovníků).

Paulinska rodina zacatky 02

Všechny členy spojuje jedna paulínská spiritualita (žít plně evangeliem Ježíše Mistra Cesty, Pravdy a Života pod pohledem Marie Královny apoštolů jak to vnímal a žil tím svatý Pavel), jedna metoda formace (sám Ježíš Mistr Cesta, Pravda a Život) a jedno poslání (dávat světu Ježíše Mistra Cestu, Pravdu a Život). „Vy jste svatým Pavlem dnešní doby,“ vybízel Rodinu Svatého Pavla o. Alberione a povzbuzoval nás: "Vašimi hranicemi jsou hranice světa." Odlišujeme se od sebe našim apoštolátem, který ovlivňuje specifickou totožnost každého institutu.

Jak se to stalo, že vůbec existujeme?

Historie naší Rodiny začala v noci rozdělující dvě století (devatenácté a dvacáté). Zrodili jsme se z eucharistie. Po slavnostní půlnoční mši byla tehdy v semináři adorace Nejsvětější Svátosti, podle přání papeže Lva XIII., který vyzval věřící k modlitbě za příští věk a ukazoval na Ježíše, který jako Cesta, Pravda a Život je jedinou záchranu v duchovním zmatku. Mladý seminarista Jakub Alberione strávil na této adoraci 4 hodiny. Sám vypravuje tu nezapomenutelnou modlitbu:

Paulinska rodina zacatky 01

„Ze svaté Hostie vycházelo zvláštní světlo – hlubší pochopení Ježíšova pozvání: Pojďtě ke mně všichni… Zdálo se mi, že jsem porozuměl srdci velkého papeže, výzvám církve i pravému poslání kněze. Zdálo se mi jasně to, co říkal Toniolo (známý sociolog a katolický myslitel) o povinností být apoštoly dneška za pomoci prostředků, které zneužívá protivník. Cítil jsem se do hlouby duše povinen připravit se na to, abych vykonal něco pro Pána a pro lidi nového století, ve kterém budu žít. Byl jsem si jasně vědom své nedostatečnosti, ale zároveň jsem cítil pravdivost Ježíšových slov: Jsem s vámi až do konce světa v eucharistii, a pochopil jsem, že Nejsvětější Svátost mi může být světlem, pokrmem, útěchou a pomocí k vítězství nad zlem. Bloudil jsem myslí v budoucnosti a zdálo se mi, že v novém století musí velké duše pocítit to, co jsem cítil i já, a že spojí-li se, bude se moci uskutečnit to, co Toniolo tak často opakoval: Spojte se, jestli vás nepřítel najde osamělé, zničí vás jednoho po druhém.“

Od této chvíli bude všechno čerpat ze Svatostánku. Po kněžském svěcení v roce 1907 byl poslán do Narzole, kde pracoval jako kaplan. Tam potkal mladého ministranta Josefa Giaccardo, který se pak stal jeho nejbližším spolupracovníkem jako kněz Timoteo (blahořečen Janem Pavlem II. v roce 1989). Biskup Alby brzy uviděl v mladém knězi Jakubovi Alberione vynikající osobnost a svěřil mu funkci duchovního otce v semináři a také ředitele týdeníku „Gazzetta d’Alba“. V tomto čase Jakub poznal, že to, co má udělat pro církev a lidi nového století je spojeno s hlásáním evangelia skrze sdělovací prostředky.

PDDM logo2

Liturgicky apostolat logo2

Alberione logo3